Blog

Zuzana Šuleková a Jitka Musilová jsou dvě matky, povoláním architektky, co tvoří pro své děti kreativní zábavu, o kterou se rády podělí i s ostatními. Vymýšlí věci dle principů montessori „Já jsem to zvládl sám“. Děti v jejich hrách řeší drobné úkoly, se kterými si samy nebo s pomocí dospělých poradí a uspějí. Obrázkové hry vytvářejí jednoduše a srozumitelně, aby je pochopily a zvládly i menší děti. Důležité je, aby měly všechny děti pocit úspěchu po vyřešení drobných úkolů, získaly motivaci k řešení dalších a aby si zlepšily manuální zručnosti a zároveň se něco nového dozvěděly. V nabídce mají knížky, montessori hračky, papírové hračky a mnoho dalšího.

Tuto značku založila Ivana Holbová v roce 2013. S narozením dvou dcer se její koníček stal postupně i prací. Panenky Lollipop jsou hravé, jednoduché, rozvíjejí estetické vnímání dětí. Respektují různorodost etnik a pohlaví, rozšiřují poznání a chápaní ostatních kultur a hodnot. Zachycují rozmanitost a rozdílnost tradic, ale zároveň podporují jejich soudržnost a nepřipouští jakoukoliv nadřazenost. Jsou šité z převážně českých materiálů, splňují nároky kladené na hračky a výrobky pro děti. Lollipop panenky jsou tvořené dotekem lidské ruky, šité s láskou a co největší pečlivostí.

Tato firma sídlí v Albrechticích v Jizerských horách, byla založena Johannem Schowankem v roce 1908. V současné době je továrna největším a nejstarším výrobcem dřevěných hraček, komponentů do společenských her, dřevěných perliček a také pianinových i klavírových mechanik v České republice. Výrobky jsou vyráběny z kvalitního dřeva, které se těží v horských oblastech střední Evropy. Pro barvení se používají pouze kvalitní, certifikované a ekologické barvy a laky nezatěžující životní prostředí. Protože jsou hračky určeny převážně nejmenším dětem, je jejich výrobě věnována zvlášť vysoká pozornost zaručující stálou a vysokou kvalitu výrobků. Tyto hračky vedou děti k rozvoji motorických schopností, estetickému cítění a kladnému vztahu ke dřevu. Vrací se k nim již několikáté generace.

„Kreslíkárnu“ představují tři maminky: Lenku Dřízhalovou, Markétu Košťálovou a Barboru Havlovou. Rozhodly se spolu dělat radost dětem nejen svým, ale i ostatním. Jejich hlavní produkty jsou skládací pohledy, puclesa, omalovánky a pexesa s příběhem. Nevíte, co je pucleso? Pucleso je pexeso a puzzle v jednom. Je na vás, zda se rozhodnete zahrát si pexeso s kartičkami, které jsou k sobě zrcadlově otočené, nebo využijete všechny kartičky a poskládáte si puzzle. Kromě puclesa vytvořily také pohádková pexesa s příběhem. Opět je na vás, zda si zahrajete klasické pexeso nebo necháte děti vyskládat kartičky podle dějové posloupnosti. Sami uvidíte, jak se vaše děti při vyprávění příběhu rozpovídají. Kartičky z puclesa i pohádkového pexesa jsou již nastříhané a uložené v krásné dárkové krabičce. Dalším vynikajícím nápadem, který vzešel z „Kreslíkárny“ jsou skládací pohledy. Ty obsahují sadu čtyř pohledů. Jakmile vám odcestuje dítě na školu v přírodě, na tábor či lyžařský výcvik, netrpělivě se těší na pohledy od rodiny. Pošlete jim každý den jeden z této sady. Po čtyřech dnech si děti z pohledů složí jeden velký obrázek. Skládací pohledy společnosti „Kreslíkárna“ můžete zakoupit také v černobílé variantě a vaše děti si je vybarví podle vlastní fantazie, stejně jako sady omalovánek s piráty či vílami. Pro tvořivé děti je tu maxipexeso k dotvoření. Polovina kartiček je vybarvená. Druhá polovina čeká na dokreslení a vybarvení. Všechny motivy jsou i v černobílé verzi pro vybarvovací děti. Ale mají toho víc… přání zvěrokruhu, veselé placky, různé skládačky a vybarvovačky. A pro každého vždy navíc veselý úsměv, protože mají svoji práci rády!

Jana Nachlingerová neboli Jou Jou se narodila a vyrůstala v Prachaticích. Pochází z řezbářské rodiny, už její pradědeček Josef Jungbauer provozoval řezbářskou dílnu na pošumavské samotě nedaleko Nebahov. A řemeslo se doma předávalo po generace z otce na syna (dílna v současné době funguje pod vedením jejího otce Jiřího Nachlingera, řemeslu se věnuje i starší bratr Jiří). V otcově dílně s bratrem začínala realizovat své první projekty: dětské dřevěné stavebnice. Těm se věnuje dodnes. Jou Jou vyrábí s bratrem dřevěné hračky v tátově řezbářské dílně a realizuje své malé ilustrátorské projekty, jako jsou pexesa a didaktické kartičky v krabičce. Ilustrovala také knížky – interaktivní deník pro miminko „To je moje“, která vznikla ve spolupráci s Hračkotékou a kuchařka „Dětem vstup povolen“. Patří mezi designéry a ilustrátory, kteří žijí a tvoří mimo metropoli. Její tvorba má široký rozptyl od ilustrace až po autorské hračky a typickým poznávacím znakem je řemeslná preciznost a poetická hravost. V současné době žije a tvoří v Českých Budějovicích

„Narodila“ se před osmi lety v malé dílně ve Staré Červené Vodě na Jesenicku a v rodném listě má jako rodiče uvedeny dva muže. Pedagoga Václava Kvapila a uměleckého truhláře Dušana Ingra. Přestože by se mohlo zdát, že v době digitálních her a dálkově ovládaných hraček nebude mít u dětí šanci na úspěch, opak je pravdou. Boduje i v cizině. Kupříkladu v Polsku, Francii i v daleké Austrálii. Její tuzemští a zahraniční fanoušci dokonce na sociálních sítích vytvořili zvláštní „pišlikovskou komunitu“, kde sdílejí své zážitky s tímto na první pohled obyčejným panáčkem. Dřevěné hračky jsou bez laků a barev. Všechno mají přírodní a bezpečné. Hračky jsou nespolknutelné, bez chemie, nádherná designová práce, přírodní materiál a hlavně: přitahuje děti jako magnet, je plný originálních nápadů. V nabídce mají auta, formule, traktor, raketu, letadlo a mnoho dalšího.

Firmy, které umožňují práci zdravotně a sociálně znevýhodněným lidem, mají v civilizovaném světě své stabilní místo. Někde jsou podmínky pro jejich provozování snazší, jinde složitější. Naše republika zatím stále patří k zemím, kde podnikání v této oblasti není výhodné a hlavně jednoduché, a tak se mnoho podnikatelů do zřizování takových firem nehrne. Výjimky se ale najdou.

Jednou z nich je Hračkotéka.

Dvě dámy Jana Řehořková a Barbora Vignerová, již šestým rokem nabízejí rodičům a jejich dětem možnost poznávat svět, v němž hrát si je jedna velká radost. Jejich Hračkotéka poskytuje ale mnohem víc - je místem, kde mohou pracovat lidé se zdravotním postižením. Kamarádky a kolegyně se poznaly při studiu ergoterapie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Už tehdy se, i s ohledem na obor, který jsme studovaly, zrodil prvopočátek nápadu pomáhat lidem s nějakým znevýhodněním,“ vzpomíná Jana a Barbora ji doplňuje: „Tuším, že někdy v druháku jsme si říkaly, že bychom jednou chtěly vymyslet nějaký projekt, který by pomáhal“. Mezitím se ale obě staly matkami. „Hledaly jsme tehdy nějaké kvalitní a hezké hračky, ale na našem trhu jsme nenašly žádné, které by nás oslovily, a tak jsme založily e-shop s hračkami z Francie,“ podotýká Barbora. Když byly děti větší, vrátily se kamarádky k myšlence projektu, který by pomáhal znevýhodněným lidem. Napřed uvažovaly o kavárně, ale pak se usnesly, že vyjdou z již existujícího podnikání a propojí e-shop s hračkami se zaměstnáváním zdravotně postižených. Ze začátku obě dámy zaměstnávaly hendikepované lidi pouze jako výpomoc před Vánocemi, kdy bylo víc objednávek. Pak ale Jana odjela do Belgie. „Vrátila jsem se naprosto nadšená z toho, jak tam fungují tak zvané sociální firmy. V prádelnách, kavárnách, zahradnictvích a jinde pracovali znevýhodnění lidé a města takový druh podnikání podporovala. Firmy nemusely platit nájem a měly další různé výhody,“ vzpomíná Jana na první impuls, který vedl k tomu, že se s Barborou rozhodly vrhnout se do nového rozměru svého podnikání – otevření kamenné prodejny. „Na začátku nám pomohl Operačního program Praha Adaptabilita (Evropský sociální fond), díky kterému jsme mohly Hračkotéku otevřít a začít zaměstnávat lidi se zdravotním znevýhodněním,“ říká Barbora a Jana ji doplňuje: „V rámci projektu a dotace jsme také nabízely trénink pracovních dovedností, který pomáhal těmto lidem začlenit se do normálního života“.

Nádherné dřevěné hračky, nostalgické káči, netradiční pexesa, úžasné kufříky, pastelky, papírové skládanky, krásné knihy .... to vše a mnohem víc najdete v Hračkotéce. Kromě toho vás ale přivítá milá prodavačka na vozíku, která se s úsměvem zeptá, jestli vám může s výběrem pomoci. „Všechny pracovní pozice u nás patří zdravotně postiženým,“ říká Jana Řehořková, podle které je o práci v Hračkotéce neuvěřitelný zájem, ale počet míst je omezený, a tak zde na poloviční úvazek pracuje devět lidí. „Bohužel nejsme nafukovací. Ale je skvělé zjistit, že lidé s postižením nechtějí sedět doma. Chtějí pracovat, i když to rozhodně není o ohromném výdělku, ale spíš o přivýdělku k invalidnímu důchodu. Oni ale chtějí být užiteční a mezi lidmi,“ popisuje Barbora Vignerová. A jaké to je pomáhat lidem, kteří by jinak v podstatě neměli šanci sehnat zaměstnání? Obě majitelky se shodují na tom, že i když se nejedná právě o bezproblémový druh podnikání, mají především dobrý pocit z toho, že mohou pomáhat. „Navíc s každým člověkem a jeho handicapem se učíme něco nového"